Gymnázia á la Potěmkinovy vesnice?
Před nějakou dobou jsem v příspěvku o současné (za chvíli už však odstupující) ministryni školství, psal také o jejím plánu navýšit počet gymnázií v tom našem státečku. Tímto problémem jsem se zabýval jen okrajově, a kromě jedné poznámky jsem se mu příliš nevěnoval, ale jak vidno tak kromě paní Buzkové se mu v poslední době věnují docela často a podrobně i média. Nedávno jsem četl několik článků na toto téma v tuzemských denících, dnes jsem jeden nalezl dokonce v Reflexu, tam je problematika nových gymnázií rozvedena věru slušně, jak ostatně bývá v tomto týdeníku dobrým zvykem.
Jak se však můžeme ve článku dočíst, realizace nápadu paní ministryně není vůbec jendoduchá. Předně střední školy má v kompetenci kraj, stát tedy nemůže nikomu nařídit aby byla zřízena nová gymnázia, může kraje leda tak k takovým krokům motivovat. Jenže zástupci krajů to často vidí jinak, a mnohdy i zcela opačně než paní Buzková. Jak v jistém článku MF Dnes uvedl jihomoravský hejtman Juránek "Důležitější je zvýšit atraktivitu řemesel. Rodiče se pořád stydí za to, že jejich dítě je třeba švec. Přitom dřív to bylo vážené povolání." Což je samozřejmě na jednu stranu pravda - ale na stranu druhou stát jakožto i kraje by měli zvyšovat atraktivitu veškerého vzdělání stejnou a přitom vydatnou měrou.
Co se týče samotných gymnázií, jistě by nebylo na škodu pár nových uvést do provozu, jelikož gymnázia jsou tradičně školy na které je přetlak a jistě existují ještě další inteligentní děti, které jinak dusí svůj potenciál na, jim ne zrovna vyhovujících, školách. Jenže paní ministryně to chce bohužel dohnat do extrémů. Podle jejích slov by se měl počet gymnázií zvýšit do roku 2010 přibližně o 75%. To sice znamená, že se tím budeme ve formátu středoškolského vzdělávání více přibližovat vyspělejším zemím záp. Evropy a Severní Ameriky, ale bohužel zrovna v bodě který se mi nezda zrovna nejšťastnější. Například v Americe mají jediný typ střední školy a na výběr je leda tak z kvalitnějších soukromých a méně kvalitních veřejných škol. Tato praxe pak nutně vede (jak je patrno ze stavu školství právě třeba v Americe) k tomu, že ve chvíli kdy jsou pohromadě studenti všech výkonostních, intelektuálních a zájmových skupin, těm lepším žákům, se potom nedostává takového vzdělání jakého by se jim mohlo dostat na více specializované škole. Tudíž se opět nevyužívá veškerý potenciál nadějných studentů.
V neposlední řadě potom, mám strach, že vznik nových gymnázií bude sice velmi efektní avšak zcela neefektivní. Víte jak je jednoduché přejmenovat střední školu na gymnázium, a patřičným způsobem kosmeticky upravit záběr? Velmi jednoduché. Horší už je to s naplněním očekávání kladených na gymnázia, a sice kvalitní výuka těch nejnadanějších žáků, v co nejširším spektru předmětů a s vyhovujícím zázemím.
Jak se však můžeme ve článku dočíst, realizace nápadu paní ministryně není vůbec jendoduchá. Předně střední školy má v kompetenci kraj, stát tedy nemůže nikomu nařídit aby byla zřízena nová gymnázia, může kraje leda tak k takovým krokům motivovat. Jenže zástupci krajů to často vidí jinak, a mnohdy i zcela opačně než paní Buzková. Jak v jistém článku MF Dnes uvedl jihomoravský hejtman Juránek "Důležitější je zvýšit atraktivitu řemesel. Rodiče se pořád stydí za to, že jejich dítě je třeba švec. Přitom dřív to bylo vážené povolání." Což je samozřejmě na jednu stranu pravda - ale na stranu druhou stát jakožto i kraje by měli zvyšovat atraktivitu veškerého vzdělání stejnou a přitom vydatnou měrou.
Co se týče samotných gymnázií, jistě by nebylo na škodu pár nových uvést do provozu, jelikož gymnázia jsou tradičně školy na které je přetlak a jistě existují ještě další inteligentní děti, které jinak dusí svůj potenciál na, jim ne zrovna vyhovujících, školách. Jenže paní ministryně to chce bohužel dohnat do extrémů. Podle jejích slov by se měl počet gymnázií zvýšit do roku 2010 přibližně o 75%. To sice znamená, že se tím budeme ve formátu středoškolského vzdělávání více přibližovat vyspělejším zemím záp. Evropy a Severní Ameriky, ale bohužel zrovna v bodě který se mi nezda zrovna nejšťastnější. Například v Americe mají jediný typ střední školy a na výběr je leda tak z kvalitnějších soukromých a méně kvalitních veřejných škol. Tato praxe pak nutně vede (jak je patrno ze stavu školství právě třeba v Americe) k tomu, že ve chvíli kdy jsou pohromadě studenti všech výkonostních, intelektuálních a zájmových skupin, těm lepším žákům, se potom nedostává takového vzdělání jakého by se jim mohlo dostat na více specializované škole. Tudíž se opět nevyužívá veškerý potenciál nadějných studentů.
V neposlední řadě potom, mám strach, že vznik nových gymnázií bude sice velmi efektní avšak zcela neefektivní. Víte jak je jednoduché přejmenovat střední školu na gymnázium, a patřičným způsobem kosmeticky upravit záběr? Velmi jednoduché. Horší už je to s naplněním očekávání kladených na gymnázia, a sice kvalitní výuka těch nejnadanějších žáků, v co nejširším spektru předmětů a s vyhovujícím zázemím.

2 Comments:
pche. Vůbec nesouhlasím s přetvořením středních škol na gymnázia. Co pak budeme dělat my, nadané dětičky.
Druhé pche, nezmiňuješ se, že na tento problém jsem Tě jako Sokratés upozornilo já svou zvídavou otázkou.
By
Anonymní, at 9/2/06 17:53
Norbert byl u zápisu!!! Spadne do drapů státního vzdělávacího systému???
Státní systém vzdělání vždy bude podporovat průměrnost, jelikož účelem státní politiky vzdělávání není vytváření a podporování výjimečných jednotlivců, nýbrž poslušných občanů. Takový poslušný občan má ale zároveň přinášet prostředky do státního rozpočtů a tak by měl být schopný také pracovat a uživit nejen sebe, ale i ten státní rozpočet. Tak ho k tomu standardně připravíme - a to je pravým smyslem všech krásných řečí, co se vedou.
Zvyšování počtů gymnázií je absolutní blud, neboť dle zákonů zachování platí, že pouze dojde k přeměně názvů jedné formy vzdělávacího ústavu na jiný bez dopadu na kvalitu (kvalitu energie nebo hmoty při přeměně přece nejde hodnotit).
Také si nemyslím, že to, že počet přihlášených překračuje počty míst 2 až 3 krát, svědčí o obrovském zájmu dětí studovat právě na školách tohoto typu. Je to velmi slaboučká a ubohá konkurence, která ani nemotivuje k výkonům.
Konec konců, kolik je v populaci opravdu nadaných osob, je číslo známé ze statistik a je to číslo velmi male. Další skupinku tvoří osoby s nadaním lehce nadprůměrným, budiž jim také přáno, ať studuji. A pokud tento okruh prolezl sítem mateřských školek a škol základních za zachování původního nadání a ještě k tomu nadšení pro studium, tak nastává další problém, kde vezmeme dostatek opravdu nadaných učitelů?
Zkrátka je to tak, že dnes náš Norbert byl zapsán ke studiu na základně škole a čeká ho stejný osud jako Toničku – přece nedopustím, aby se řadil do průměru.
By
Anonymní, at 10/2/06 22:53
Okomentovat
<< Home