Už jen tři měsíce...

Po dlouhé době mi úmyslná absence v hodině německého jazyka umožnila na chvíli se věnovat svým blogům a tak se pokusím v krátkosti shrnout to nejzajímavější co se nám ve škole v poslední době událo.

- V posledních dnech jakoby byla škola posedlá všemožnými testy, dotazníky, evaluacemi a kdo ví, čím ještě.

- Jen namátkou: Koncem ledna jsme dostali podrobné výsledky našich výkonů na projektu Vektor v rámci Scio testů, kterého se účastnilo několik stovek středních škol. Kromě individuálních výsledků jsme se dozvěděli i to jak si vede naše třída, respektive celá škola mezi ostatními. Musím, ještě dodávat, že jsme mezi nejlepšími?

- Dále jsme se stejně jako loni účastnili pilotování dalších scio testů. Musím dodávat, že jsem opět v jedné z otázek nalezl chybu? J Jistě, jak mi loni vysvětlila paní Drbohlavová ze Scia, pilotování slouží mimo jiné k vychytání takových chybek, ale jak když jenom já sám si dva roky po sobě všimnu logické chyby v testu, nesvědčí to spíš o neprofesionálním přístupu? Ovšem tady už jsem čistě na poli spekulací. Třeba to nebyla ani chyba. Třeba si jen ověřovali jak který člověk porozumí zadání dvojsmyslné otázky. Jak mi totiž říkal nedávno otec, setkal se na internetu s případem člověka, který se také odvolával na chybu v testu (jednalo se o test použitý na Národních srovnávacích zkouškách). Scio mu odpovědělo v následujícím duchu: K tomu aby se zabránilo dvojsmyslnému výkladu otázek se také užívá pilotování. Scio do pilotů schválně zahrnuje takové příklady a sleduje (podle četnosti jednotlivých odpovědí) jak kdo zadání pochopil, na základě toho pak v ostrých testech je určena jako správná odpověď, ta který vyplývá s takového výkladu zadání, jakým se řídila při pilotech většina lidí. Prosím? Čili, když si zadání vyložím jinak než většina lidí, ovšem stále správně, mám smůlu? Měl jsem pocit, že Scio je moderní vzdělávací společností. A také jsem měl pocit, že v moderních trendech vzdělávání se klade důraz na kreativní řešení. Ale jak vidno….

- Škola se také účastnila tzv. Color testu. Sloužil k evaluaci prostředí školy – jak se v něm cítí žáci, jak je kvalitní zázemí, jaké jsou vztahy mezi profesory, mezi žáky, mezi žáky a profesory navzájem, a mnoho dalších aspektů. Pomocí čeho? Jednoduše: Na začátku bylo nabídnuto každému z nás na obrazovce počítače devět barev. Postupně jsme měli označit barvy tak jak nám subjektivně připadnou, od nejpříjemnější až po nejnepříjemnější. V hlavní části testu se pak uprostřed jednotlivých barevných tlačítek objevovaly různé pojmy více či méně související se školou (např.: Třídní učitel, Matematika, Přihlášky na VŠ, Sex, Alkohol, Domácí úkoly). Ke každému z nich jsme museli přiřadit tři barvy z nabídky. Na konci se pak zopakovala stejná procedura jako na začátku testu, zřejmě pro kontrolu. A co z toho všeho společnost DAP Services, která tyto testy vyrábí a řídí, vydedukuje? Mimo jiné to kolik procent studentů je spokojeno s výukou, kolik procent dětí se ve škole necítí dobře apod. Jak? Nevím přesně, ale odhadoval bych, že pakliže například k pojmu Třídní učitel přiřadím barvy, které jsem na začátku zařadil mezi méně příjemnější, vyhodnotí to program jako můj nepříliš pozitivní vztah s třídním. Přijde mi však, že většinou jsem se řídil podle okamžitých asociací, které se mi zjevovaly v mysli. Co když zrovna můj učitel nosí často modrou a má černé vlasy? A co když jsou to shodou okolností dvě pro mne nepříjemné barvy. Smůla, podle programu se asi nemáme rádi…Možná, že je zatím něco víc, ale já to nevidím, jsem z toho rozpačitý a mám dojem (opakuji, možná neopodstatněný), že škola zaplatila za něco, na čem vydělá jen jedna strana – DAP Services.