Školy se bojí, že opět ztratí svobodu

Alespoň to tvrdí Hospodářské noviny v jednom z jejich článků. O co přesně školám jde? Tématem tu je opět překvapivě "nová" školská reforma. Všichni (dobrá, tak někteří zasvěcení) na ni čekali jako dar z nebes, ale jak se blíží její "uvedení do provozu", tak i vzrůstá počet všemožných stížností a přípomínek. Těžko říct, jestli je to způsobeno neschopnosti našich politiků vytvořit jakýkoli rozumný zákon, nebo pedagogy, kteří ani nevědí co vlastně chtějí.
Tentokrát se jedná o takzvané Národní zkoušky, které se našim drahým profesorům nelíbí. Národní zkouška je test, kterému se podle nového školského zákona musí podrobit každý žák devátých tříd základních škol. Ta svoboda kterou by tímto měli podle nich opět ztratit, je v tomto případě reprezentovaná zrušenými školskými osnovami, což byl krok který musel nejeden profesor ale i student, včetně mě, přivítat.
Školy teď tvrdí, že se zavedením národní zkoušky se bude stejně většina učitelů snažit své žáky připravit tak, aby test co nejlépe zvládli, čímž zrušení osnov ztrácí na jakémkoliv smyslu, neboť by to znamenalo, že by ta která pančelka nebo pančel, chtě nechtě své detičky učili to, co se na testech nejspíše objeví. Zajímavé je, že až dosud třeba nikdo v tomhle smyslu neargumentoval proti státním maturitám, které byly také v plánu už dříve - tam je přece motivace profesorů připravit své studenty na maturity, co nejlépe také jasná, takže i na středních školách přijde podle mě zrušení osnov zcela vniveč.
Na druhé straně MŠMT tvrdí, že "Testy změnám nebrání, naopak je podporují." Nezbývá než dodat, že to asi ani nemůže být pravda. Je jasné, že nikdo nechce příjit o místo, tím pádem každý bude své žáky na testy připravovat tak, aby je zvládly co nejlépe, což nějakým způsobem omezí rozsah vyučování. Vždyť i v USA jsou známy případy kdy učitelé při testu SAT (ekvivalent naší plánované národní zkoušky, s tím rozdílem, že ho dělají studenti středních škol), doplňovali svým studentům po odevzdání správné odpovědi, aby to vypadalo, že svá dítka všechna hezky naučila, takže motivace k ovlivňování výsledků studentů, ať už legální či nelegální cestou, tady je.
Takže by se mohlo zdát, že vlastně s profesory souhlasím, když brojí proti Národní zkoušce. Ale zase na druhou stranu, co kdyby opravdu nic takového neexistovalo, v co by to vyústilo potom? Především v jedno - veřejnost by neměla k dispozici žádný meřitelný údaj pro posuzovanání kvality škol. V opačném případě by si zopvovědní rodiče vyhledali třeba průměrný výsledek studenta v ZŠ té a té, zjistili by, že je například vysoce nadprůměrný a hned by je přešli pochybnosti jestli jejich Toničku do té školy umístit nebo ne. A z takovéto konkurenční soutěže mezi školami by pak těžil především koncový uživatel - děti a jejich rodiče.
Na závěr ještě pár vzorových otázek z testu, které se v onom výše zmiňovaném článku HN objevili:

Který z následujících titulků obsahuje podstatné jméno v 7. pádu?
a) České toky opět ožívají lososy
b) Chilankám svitla naděje na rozvod
c) Němečtí pošťáci studují psychologii psů
d) Turecko má šanc na zvláštní roli

Po zdražení 0 5% jsme platili 525 Kč. Jaká byla cena nákupu před zdražením?

nebo:

Norbert měl v oboru reálných čísel řešit rovnici 3/4x - 1 = 2 (x + 1)
Která z následujících úprav je správná?
a) 3x - 4 = 8x + 8
b) 3x - 4 = 8 (4x + 4)
c) 4x -4 = 8x + 8
d) 3x - 1 = 8 (x+4)

Tak si ještě na závěr dovolím rýpnout do učitelů, ale opravdu nevidím jak by je takový test mohl omezit. Nebo snad ve svém učebním plánu počítali s tím, že takové věci děti nenaučí?